Český jazyk má pro lidi, kteří se ochotně zapojují do spolkového života ve prospěch druhých jednoduchý výraz – ochotník. Chápáno převážně v oblasti kultury a historického dědictví. Okrašlovací a vlastenecké spolky existovali na českém území již v 19. století. V dnešním pojetí v důsledku vlivu demokratických změn  po listopadu 1989 je neziskový sektor /NS/ v České republice /ČR/ velmi květnatou, živou a přínosnou součástí občanské společnosti. Oborové členění nestátních neziskových organizací /NNO/ má vzájemné přesahy a v oblasti kultury je to nejvýraznější.

Navíc kulturnost každé společnosti se měří – kulturou. Plurarita názorů, postojů, vlastnictví a činností dobrovolníků je také znakem demokratické společnosti.

Protože v ČR je registrováno na 90 000 neziskových organizací s přibližným dopadem na 2 mil. občanů /pětina/, tak je předpoklad, že oblasti kultury se věnují tisíce NNO a desítky tisíc občanů ČR, kteří v drtivé většině pracují zdarma ve prospěch celku.

Ochotník  = dobrovolník

Z celospolečenského hlediska mají velký význam ty spolky, které se zaměřují na ochranu a revitalizaci kulturních památek, jejichž  stav silně utrpěl nezájmem státu v minulém režimu i nedostatkem veřejných zdrojů, obcí či některých vlastníků či restituentů v současnosti. Co neumí privátní sektor či samosprávy zpravidla nahradí vynalézavost, invence, trpělivost, obětavost a ochota dobrovolníků.  A to i za pomoci světové dobrovolnické sítě INEX nebo jiných evropských projektů výměn jako např. EDS. Např. o. s. Hatenberg, které působí v obci Hřebeny u Sokolova využilo za 10 let na 1200 zahraničních dobrovolníků z 52 zemí světa. Spolky působí především na místní či regionální úrovni a na konkrétním objektu či území.
Gestorem dobrovolnictví v ČR je Národní dobrovolnické centrum Hestia, které zajišťuje semináře, školení ši dobrovolnické projekty. Je také iniciátorem oceňování práce dobrovolníků ve velmi úspěšném projektu – Křesadlo, jehož cílem nejen veřejné poděkování, ale i propagace dobrovolnictví.

Např. Kampanila je občanské sdružení pro záchranu architektonických památek v severních Čechách, Sdružení pro ochranu kulturního dědictví - hradu Zlenice, Nadační fond na opravu Kosteleckého kostela na Hané, Sdružení pro záchranu a využití historických objektů Castellum. Linhartova nadace Praha, Občanské sdružení Vaňkovka v Brně a Centrum CESTA v Táboře. Unijazz pořádá umělecké akce, při kterých spojuje kulturu s humanitárními aktivitami - Festival Boskovice je čtyřdenní přehlídkou hudby, divadel, filmových projekcí, výstav, zaměřený na záchranu a obnovu židovské čtvrti v Boskovicích, o. s. Spolek na záchranu přírodní rezervace a hradu Krašov na Berounce, KAS – Klub Augusta Sedláčka Plzeň je spolek badatelů historie. Památková komora v ČR pořádá mimo jiné soutěže – přehlídky mladých ochránců památek. Spolek Dalibor zase vydává různé tisky a pořádá přednášky o historii.

Ostatní NNO v kultuře jsou neméně přínosné a pro podporu růstu dětí a mládeže nepostradatelné. Nehledě na nepochybnou prevenci patogenních jevů ve společnosti. Proč ale nehovořit i o reprezentaci ČR ve světě a také podpoře rozvoje turistického ruchu a dalších synergiích. Důkazem jsou tisíce kulturních mezinárodních výměn a přeshraničníh akcí dobrovolníků.

Je potešitělné, že se problematice kulturního života obřanů věnuje i Evropská komise / EK/ vyhlašováním různých závažných témat k řešení. V roce 2010 to byl Rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení a na něj navazuje ERD 2011. Bude to významný rok především proto, že práce dobrovolníka, přestože zasahuje do všech oblastí života společnosti a to nejen sociální, je dosud nedoceněna v plné míře.

Kultura kultivuje společnost.

Festivaly, bienále, přehlídky, workshopy, workcampy, výstavy, tanec, symposia, sběratelství, badatelství, záchrana historie, multikultura, folklör, lidové zvyky, dovednosti, nástroje, návraty postižených či závislých osob do života, menšinové žánry, floristika, partnerství obcí a měst, vydavatelství, badatelství, mezigenerační dialog, mládež, pozitivní vzory a ….

Zde jsou také evidentní přesahy do ochrany dětí, sociálna, životního prostředí, humanity, sportu, zdraví nejen duševního, pomoci zvířatům, podpory sbírek a ….

Tradiční akcí EK je také motivační projekt Evropské hlavní město kultury /EHMK/, který nastartovala řecká ministrně kultury Melina Mercuriová již před 25 lety.

Pro rok 2015 podala za ČR příhlášku 4 města: Hradec Králové, Brno, Ostrava a Plzeň. Práce angažované veřejnosti a dobrovolníků je jednou z podmínek projektu. Plzeň tuto podmínku naplnila po okraj a byl to jeden z momentů, že se stala hlasováním mezinárodní poroty kandidátským městem na EHMK 2015. To samotné následně zapříčinilo velkou iniciaci dobrovolníků a angažovaných občanů nejen ve městě.Výsledkem je příprava a založení dalších kulturních spolků a zapopování panenských dobrovolníků včetně vzniku nových projektů a aktivit. O mezinárodním dosahu a prezentaci ČR ani nevluvě.

Je tedy zřejmé, že pro činnost dobrovolníků je také nutné uplatňovat sektorová partnerství, tedÿ spolupráci podnikatelského, samosprávného a neziskového sektoru. Na podporu tohoto principu a nyní i v rámci ERD vyhlašuje Asociace nestátních neziskových organizací v ČR národní projekt Týdny pro neziskový sektor /TýNeS/ v partnerství Asociace krajů ČR, Hospodářské komory ČR, Agrární komory ČR a dalších.

Dobrovolná práce šetří obrovské množství finančích prostředků a bude nutné v rámci ERD  veřejnou podporu dobrovolnictví zcela jistě přehodnotit.

Pozitivní je, že dobrovolnictví v kultuře podporuje nejen stát a samosprávy, ale i soukromé korporace či nadace a fondy. Např. Česko-německý fond budoucnosti, Višegrádský fond, Forum 2000, Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové, Nadace Vodafone, Fórum dárců ČR ….
Je tedy zřejmé, že spolková činnost přináší i zdroje a zkušenosti ze zahraničí. Ukažme tím naší otevřenost i na cestě k rozvoji občanské společnosti. ERD 2011 je tedy velkou příležítostí.